Technika, která změní Vaši plynulost navždy

Často se mě ptáte: „Když mluvíš, přemýšlíš nad tím, co řekneš nebo mluvíš automaticky a správně?“ Upřímně, dlouho jsem si odpovědí nebyla jistá a našla jsem ji až při studiu druhého cizího jazyka, portugalštiny. Mám pocit, že když se člověk vrátí na začátek, často si všimne souvislostí, kterých si na první dobrou nebyl vědom.

Odpověď je ano

Ano, když mluvím, přemýšlím nad tím, co řeknu. Možná byste mi teď chtěli namítnout, že když mluvíte anglicky vy, trvá vám to dlouho, protože vymýšlíte předložku, která se pojí se slovesem, čas, který máte použít anebo slovo, které se hodí do kontextu aj. Takové procesy přirozeně trvají dlouhou dobu. Když se nakonec vyjádříte, jste opocení a ještě máte pocit, že jste zněli tak nějak kostrbatě.

Osobně to tak už chvíli nemám. Tak čtěte dál, abyste se dozvěděli, že i vy můžete znít mnohem lépe v podstatě hned. Než vám techniku představím, chci vám představit, co jsem s ní dokázala já, a tedy co může čekat i vás samotné.

Pokud motivaci nepotřebujete, přeskočte povídání na Gró tohoto článku.

Smaragdový Donegal

Začnu tím, jak jsem žila v cizině. Po prváku jsem se na čtyři měsíce sbalila a letěla do cizí země a cizí rodiny hlídat šest dětí. Bez nadsázky.

Irsko jsem si rychle zamilovala, i když přízvuk deštivého Donegalu byl na porozumění celkem těžký. A tak jsem o svých znalostech angličtiny začala z hloubi duše pochybovat. Naštěstí jsem pochybovala nahlas a moje irská maminka, jak jí s oblibou říkám, mě ujistila, že po týdnu mého pobytu zapomněla, že nejsem místní.

Edinburgh

Když jsem za pár let po Irsku studovala ve Skotsku, můj edinburský učitel pedagogiky se mě zeptal: „Co sis v minulosti myslela, že v angličtině nikdy nesvedeš a teď už umíš?“ Odpověď přišla ihned.

Nikdy bych si nemyslela, že si o mě rodilí mluvčí budou myslet, že i já jsem z anglicky mluvící země. Rozumějte, ještě na střední jsem angličtinu vnímala jako cizí vesmír. Byla jsem tenkrát opravdu ráda, když mi řekl: „Tvá angličtina je excelentní, odvedla jsi opravdu dobrou práci.“

A co víc, moji bývalí spolužáci mě doteď přesvědčují, abych si dodělala magisterský titul. Často mi říkají, že když na to měli oni, tak já určitě. I když jsem si magistra zatím nedodělala, mí přátelé, přátelé mých přátel a jejich rodiny se ke mně hlásí na výuku a chodí se za mnou ohledně angličtiny radit.

A tak vám teď poradím.

Tři.

Dva.

Jedna.

Gró tohoto článku

Je vlastně úplně jednoduchá technika, která pomáhá mluvit plynněji v podstatě ihned. Je to technika, jež název jsem nikde nenašla. Osobně jí říkám technika Nacvič v duchu, zazáři nahlas. A provádí se tak, že si svůj výrok řeknete nejdříve několikrát pro sebe a až když jste si sami sebou jistí, vaši větu „vysolíte“ jako CELEK s naprostou samozřejmostí. No schválně, zkuste si to sami.

Dám Vám příklad. Řekněme, že chcete o vaší sestřenici prozradit toto: „Moje sestřenice měla vždycky ráda žvýkačky.“

Snažte se na překlad přijít sami, než se podíváte níže.

.

.

.

„My cousin has always liked chewing gums.“

.

.

.

Vsadím se, že jste přemýšleli minimálně nad jedním z následujících. Nejdříve jste se zamysleli nad tím, jestli se sestřenice řekne stejně jako bratranec. Následně jste na chvíli nemohli rozlousknout překlad slova žvýkačka a nakonec jste dumali nad časem, tak jste sáhli po minulém prostém, čímž byste sestřenici bohužel zakopali pod kytky.

Všechny tyto myšlenkové procesy jsou naprosto přirozené a jiní studenti to nemají jinak. Není asi velká věda, že když mluvíme, zároveň taky přemýšlíme nad tím, CO říkáme a JAK to říkáme.

ALE!
Myslíme-li na více věcí najednou, sekáme se jako zastaralý počítač a zníme velmi nepřirozeně

Dejte si čas si tuto techniku zautomatizovat. Půjde to rychle. Dáte mi asi za pravdu, že když jste začínali v nové práci, bylo toho moc, ale po chvíli jste si procesy zvnitřnili a teď ani nevíte, že je děláte. Přesně tak je to tady. Tuto techniku aplikuji léta a osobně si už vědomě nevšímám, že si celé věty říkám před tím, než je vyslovím nahlas.

Když si říkáte věty v duchu, zní to úplně stejně jako byste si je říkali nahlas, ale slyšíte se jen vy sami. Jste v bezpečném matrixu, kde můžete vše v klidu nacvičit. Nikdo vás neslyší, ani nesoudí.

Výhody aneb proč to zkusit

Abych vás určitě přesvědčila, že to stojí za to, ráda bych v krátkosti promluvila o nesporných výhodách, abyste brzy zářili nahlas. Pokud aplikujete vnitřní monolog/konverzaci, tak:

• máte prostor vymyslet, jak větu poskládáte
• máte dostatek času vymyslet synonymum, narazíte-li na neznámé slovo
• použijete správně gramatiku, kterou už znáte
• předem slyšíte intonaci vašeho projevu
• nemusíte svůj projev opravovat
• neděláte nevhodné pomlky
• není potřeba prázdné ticho vyplňovat slovy „mmm“ a „ehm“

ZNÍTE PŘIROZENĚ!

Já myslím, že za zkoušku to rozhodně stojí! Začněte s krátkými větami jako já při komunikaci s mým irským svěřencem. V konverzační angličtině se dlouhá souvětí stejně prakticky neobjevují. Jednoduché věty vám půjdou lépe vyslovit a budete se brzy cítit mnohem sebevědoměji.

S úctou a láskou,
Adel 🖤