Kdo má občas pocit, že mu není v angličtině rozumět? Zvedněte ruku. Kdo si radši nechává myšlenku pro sebe, protože neumí vyslovit jedno slovo? Zvedněte ruku. Kdo na obličejích spolužáků v kurzech angličtiny vidí zmatení? Zvedněte ruku. Prosím, zvedněte ruce i vy ostatní, kdo jste je zatím nezvedli a krátce se protáhněte, je to super cvičení na spodní záda 😇.
V hlavě vidím tisíce a desetitisíce z Vás, jak právě zvedáte ruce, když se ptám na takové otázky. Milí moji, dnes jsem se znovu nechala inspirovat Vámi, mými studenty, a Vašimi cennými dotazy o výslovnosti.
Než přejdeme k jádru článku, pobavme se společně na můj účet u jedné situace, kdy mi díky špatné výslovnosti zčervenala snad i…
Jsem na střední. Stojím před menzou a můj učitel angličtiny, který k nám právě přiletěl z Ameriky, vychází. Já se necítím na to, že bych chtěla konverzovat, ale když ke mně přijde, vyhrknu, „Hi!“ Říká mi, že si dal v jídelně právě tučný oběd a cítí se hodně plný.
Přirozeně mu chci polichotit a povídám, „But you are very thick.“ Zadívá se na mě upřeně a já si uvědomím, že jsem místo „thick“ asi měla říct spíš „thin“!?
Opravdu jsem právě mému americkému učiteli angličtiny řekla, že je to tlusťoch, místo toho, že mi přijde hubený? Rudnu. Cítím to. Zorničky zvětšené. Obočí nahoře. Ruce před pusou a na čele mám napsáno „tráápááás“.
Chvíli si ještě s vyčítavým pohledem koukal na břicho a boky, ale naštěstí brzy pochopil, že místo „thick“ jsem mínila „thin“ a za chvíli jsme se tomu oba zasmáli! Rozdíl mezi těmito dvěma slovy si od té doby budu pamatovat pravděpodobně napořád („thin“ = hubený aj. a „thick“ – tlustý aj.).
Věřím, že je v lidské přirozenosti chtít páchat co nejmenší kopance a snažit se udělat vše pro to, abychom se takovým situacím vyhnuli. Jsou věci, které řeknete špatně a nevadí to, protože je Vám stejně rozumět. Nebuďme hnidopiši.
Jsou taky případy, kdy něco vyslovíte špatně a od základů tím změníte význam toho, co jste původně měli na mysli. Jen si vzpomeňte na mě… stačilo prohodit pouhé písmenko a z lichotky se stala nepříjemnost.
Je několik způsobů, jak Češi vyslovují neznělé TH kromě jedné jediné správné /θ/ (přehraj video pod článkem) dále s oblibou říkají /t/, /s/ anebo /f/, to ale zásadně mění ráz celého vyjádření. Vymyslela jsem pár příkladů, kdy se nevyplatí této zdánlivé malichernosti nevěnovat pozornost.
/t/
three /θ/ x tree /t/
We watched the movie in 3D. Dívali jsme se na ten film ve 3D.
We watched the movie in tree D. Dívali jsme se na ten film ve stromu D.
/s/
Think /θ/ x sink /s/
He is very clever and thinking fast. Je velmi chytrý a přemýšlí rychle.
He is very clever and sinking fast. Je velmi chytrý a topí se rychle.
/f/
three /θ/ x free /f/
I moved to Dublin when I was three. Přestěhoval/a jsem se do Dublinu, když mi byly 3.
I moved to Dublin when I was free. Přestěhoval/a jsem se do Dublinu, když jsem byla volná.
*Pozor! Je tu velká pravděpodobnost, že své zrcadlo na poprvé úplně poprskáte, ale to je ze začátku v pořádku!
Video si můžete shlédnout zde:
https://www.youtube.com/watch?v=f_GhREmKAUM
Začněte tak, že si nacvičíte, jak má vzduch procházet skrze ústa a zuby. K tomu pomáhá zvuk /s/, který je pro Čechy známý. Sss. Sss. Pootevřete ústa a vystrčte na svět špičku vašeho jazyka. Ústa jsou zrelaxovaná. Nekousejte. Teď si vzpomeňte na první krok, kdy jsme si nacvičovali, jak vzduch prochází vaší pusou a zdířky mezi zuby a jemně vydechněte. A je to!
Upravila jsem si známý český jazykolam na jiný, a to 3333 stříbrných jablek = three thousand and thirty-three silver apples. Zkuste si ho sami!
TIP: Zpomalení rychlosti na YouTube
Kdykoliv se učíte výslovnost, je dobré si věci zpomalit, pořádně si je prohlédnout a více prozkoumat. YouTube dává možnost zpomalení videa, které doporučuji a najdete ho v ozubeném kolečku vpravo dole pod „rychlost přehrávání“. Nastavte 0.75.
Poslední slova na závěr, která si chcete přečíst, protože Vám dovolím něco, co Vám maminka vždycky zakazovala a zároveň bych chtěla vysvětlit jednu z možných příčin, proč je konkrétně pro Čechy tento zvuk obtížný při mluvení používat.
Zvuk TH obvykle není těžký zvládnout fyzicky, ale psychicky. My Češi totiž na lidi jazyk prostě nevyplazujeme. Není to naše přirozenost. Když jsme byli malí, obvykle jsme za to byli hubovaní, protože „se to nedělá“. Hádejte co, jiný kraj, jiný mrav. V angličtině se to tak při mluvení dělá. Dovolte si být trochu rebelové a vyplázněte na svět váš jazyk. V angličtině totiž můžete.
S úctou a láskou,
Adel 🖤